Švýcarsko 2024
Těsně před koncem školního roku vyrazilo 48 studentů našeho gymnázia na poznávací zájezd do Švýcarska. Po příjezdu do této jedinečné horské země jsme se nechali okouzlit největšími říčními vodopády v Evropě – Rýnskými vodopády a odpoledne jsme se prošli po Kapličkovém mostě (Kapelbrücke) v historickém městě Luzern.
Ve francouzsky mluvící části země jsme navštívili středověký hrad Chateau de Chillon, který leží na skalním ostrohu na břehu jezera. Po promenádě jsme se dostali do nedalekého mondénního letoviska Montreux a odpoledne jsme přejeli do Ženevy, kde jsme si prohlédli historické centrum města, vyfotili se u květinových hodin, prošli se podél jezera a nechali se osvěžit místní dominantou – vodotryskem Jet d´Eau, který stříká do výšky 140 m.
Velmi jsme se těšili na exkurzi do čokoládovny Maison Cailler. Zde jsme rozmazlili naše chuťové pohárky, ale také provětrali peněženky (bankovní účty našich rodičů). To jsme však ještě netušili, kolik utratíme za oběd v nedalekém malebném středověkém městečku Gruyères. Největší zoufalce z našich řad naštěstí zachránily paní učitelky, které objevily takový malý zastrčený bufáč (bageta tu stála jenom 12 franků = 300 Kč). Ti solventnější si dali pizzu za 20 franků.
Pod romantickým hradem Gruyères jsme zažili exkluzivní návštěvu sýrárny. Zde jsme se vydali na výlet po švýcarských regionech, kde začal příběh této klasické pochutiny. Provázela nás kravička Třešnička a všechny nás pěkně dostala. Odcházeli jsme vskutku povzneseni nad veškeré těžkosti života.
Z větších měst jsme ještě navštívili Lausanne a na závěr našeho pobytu i Bern, kde jsme všichni utratili poslední franky, pozorovali medvědy v místním medvědáriu a pokochali se krásnou scenérií, již nabízela řeka Aare.
Ze zájezdu jsme si odnesli spoustu nových zážitků, porovnali místní gastronomii s tou naší (už víme, jak slaďoučká je francouzská snídaně, jak chutná bílková pěna, že pekaři i kuchaři na jihu Ženevského jezera neumí pořádně solit – naštěstí nás od solného deficitu vždy zachránily hranolky v mekáči), mohli jsme nahlédnout do mentality Francouzů i Švýcarů, poznali jsme, že dálnice v zahraničí „nedrncají“, ale zácpy jsou všude, že řekami a jezery protéká průzračná voda, avšak co je nejdůležitější – rozvíjeli jsme naše jazykové dovednosti.
